Můj příběh

Můj osobní příběh:

Promoce! Úspěch! Prestižní škola úspěšně dokončená a za mnou praxe 5 let ve věhlasném lékařském centru u prof. Čecha…

Byla jsem absolvent s pětiletou praxí (pracovat v oboru jsem mohla po celou dobu studia, protože jsem na VŠ přišla s titulem DiS z vyšší odborné školy), nadupaná teorií, políbená praxí, nadšená a myslela jsem si, že jsem faaaaakt dobrá…Lehce arogantní, těžce nafrněná…s odstupem času sama sobě protivná :)

Pak přišla tvrdá realita. Práce v jiné ambulanci, 30 minut na pacienta včetně svlečení, oblečení, zvednutí telefonu, nové objednávky dalšího pacienta, zapsání karty do počítače, aby pojišťovna plnila. A najednou jsem byla zoufalá z toho, že nevím, co pacientovi fakticky je (musel mi stačit předpis od doktora). Já studovala svůj obor celkem 8 let, abych pak musela spoléhat na někoho jiného? Ano, musela jsem… Jednak systém neakceptuje fyzioterapeuta jako diagnostika a hlavně: nebyl čas. Takže terapie byla nespecifická a já vždy pouze „vykonávala vůli lékaře“. Ztratila jsem chuť do práce, můj obor mne frustroval. Byla jsem nešťastná z toho, že nemám čas pacienta vyšetřit (a mne to vždy tak bavilo!!!) a že vlastně nevím, co s ním dělat abych mu OPRAVDU pomohla… A tak se pacienti pořád vraceli, jednou na delší, jindy na kratší dobu. Neuměla jsem svoji práci vnímat jako úspěšnou, protože jsem cítila, že vše je často věcí náhody a tušila jsem, že roli hraje i čas a samo-uzdravení těla. Tělo je moudré, poradí si a vždy se pokusí uzdravit se cestou nejmenšího odporu. Je to přirozené a v přírodě naprosto triviální pravidlo.

Začala jsem chodit na různé kurzy. Nejen že systém celoživotního vzdělávání to nařizuje, ale doufala jsem, že se tak stanu pro zaměstnavatele zajímavější a najdu si uspokojivé místo pro realizaci svojí představy o fyzioterapii…

Nestalo se tak.
Věděla jsem, že umím slušně mobilizovat klouby a páteř, neurologie mne bavila a pomocí kurzů na neurofyziologickém podkladě jsem měla (a to mi zůstalo :)) slušný základ, abych lidem pomáhala… Ale pořád to nebylo ONO. Uvnitř mi tak nějak pořád chybělo něco do moji skládačky, která měla vést k naplnění mojí vize.

Jednoho dne mi došlo, že nejvíc lidí trpí tím, co lékaři diagnostikují jako „vertebrogenní algický syndrom“, čím říkají „bolestivá záda“. Mobilizovat umím, stabilizovat hluboký stabilizační systém taky, tak kde je sakra problém?

Věděla jsem, že „ty bedra mi nějak nejdou“. Přihlásila jsem se proto na kurz McKenzie s cílem absolvovat pouze jedinou z 5ti částí zaměřenou právě na bedra.

A tento kurz pak zcela změnil můj profesní život. Nakonec jsem absolvovala všechny části (bedra, krk a hrudní páteř, klouby horní a dolní končetiny včetně nepovinných  jako rozšíření kloubů, Mechanický Nereagující Radikulopatie a mnoho odborných seminářů). Najednou to vše do sebe zapadlo. V kombinací s postgraduálním studiem biomechaniky a praxí jsem najednou nabyla jistotu. Jistotu v tom, že jsem přestala "odhadovat" a začala jsem "vědět". Fyzioterapie mne opět začala bavit. Pocitu profesní frustrace a nejistoty nad pacientem jsem se konečně zbavila. Trvalo to, ale říkám si, že raději pozdě, než-li nikdy :) Nyní dokážu pracovat i bez MRI, CT, RTG a podobných vyšetření, protože jsem se naučila, že léčit podle nich stejně nemá cenu. Má smysl léčit pacienta, ne jeho obrázek. Protože jeho bolesti se vždy odrazí ve změně funkce jeho těla. Chce pouze rozumět jí a umět pozorovat. Že má pacient vyhřezlou plotýnku (resp. kterou), přilepený nervový kořen, sesunutý obratel (spondylolistéza), zúžený páteřní kanál, nebo nějaké zkrácení, to lze zjistit i bez těchto vyšetření. Díky selské logice, ke které mne McKenzie vrátil. Tím nepopírám důležitou funkci těchto zobrazovacích vyšetření!!! Jistě jsou obrovsky důležité a svoje nezastupitelné místo v medicíně mají! Jen nás, fyzioterapeuty, odnaučily myslet...

Nevím, zda mi rozumíte…Ale snad pochopíte, až se setkáme :)

Můj profesní životopis

Profesní Curriculum Vitae:

Vzdělání:
2006-2013:
postgraduální studium na katedře biomechaniky FTVS UK v Praze.
Název dizertační práce: „Biomechanické charakteristiky nestacionárních respiračních režimů jako možných identifikátorů únavy při monotónní hypokinetické zátěži“,

Vědecké zaměření: respirační biomechanika, vztah respirace k pohybovému aparátu a hypokinetické zátěži
2001-2006:
Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy, obor Fyzioterapie, dosažený titul „Mgr.“
Název diplomové práce: „Vztah respirační mechaniky k dyskomfortu vzniklého prolongovanou senzomotorickou deprivací“
1998-2001:
Střední Zdravotní Škola, Kukučínova 40, Košice, obor Diplomovaný fyzioterapeut, studium zakončeno absolventskou zkouškou v roce 2001
1993-1998:
Gymnázium Opatovská 7, Košice, třída s rozšířenou výukou německého jazyka, zakončeno maturitou v roce 1998 a mezinárodním diplomem z němčiny (Sprachdiplom der Kultur Minister Konferenz II. Stufe)

Zaměstnání:
2002-2007 Lékařské centrum profesora Čecha - samostatný fyzioterapeut,
09/2007- 09/2008 soukromá rehabilitační klinika Monáda - samostatný fyzioterapeut
09/2008 - vedoucí fyzioterapie a léčebné rehabilitace v DS Háje - dosud
09/2009 - 6/2014 – Střední zdravotnická škola 5. Května - externí učitel odborného předmětu „Vyšetření pohybového systému“ 
1.2.2018 - dosud odborný asistent Fakulta biomedicínského Inženýrství ČVUT V Praze - výuka vyšetření pohybového aparátu a mechanické diagnostiky a terapie 

Přednášková činnost mimo fakultu

Lázně Kynžvart – přednáška pro lékaře a zdravotnícke pracovníky – vyšetrení ve fyzioterapii

ASF – zimní fyziocamp – celodenní přednáškový cyklus s workshopem

Mikulovské dny lázeńství a rehabilitace

XLIII. Dny lékařské biofyziky 2022, Bořetice

ISB 2013, Brazil

ISB 2011, Brussel

15.Kubátův den 2010

Human Biomechanics 2010. Sychrov

ISB 2007, Tajwan, 1-5.7.2009

Human Biomechanics, Praha 2008

ISPRM, Seoul, Korea, 10-14.6.200

Jiné

Vedení diplomových a bakalářských prací na FTVS UK v rámci Ph. D. studia

Vedení odborných praxí studentů z FTVS UK a  FBMI ČVÚT na klinických pracovištích

Získávání finančních prostředků z grantů a nadačních zdrojů pro DS Háje.

Výuka a garantování profilových předmětů (Vyšetřovací postupy ve fyzioterapii  Mechanická diagnostika a Terapie a Diferenciální diagnostika, Rehabilitační Propedeutika) na FBMI ČVUT Kladno oboru Fyzioterapie)

Vedení diplomových a bakalářských prací na FBMI ČVUT

Organizace a vedení praktických tematických workshopů pro studenty FBMI ČVUT Kladno mimo semestr (Akrální koaktivační terapie, Metoda Ludmily Mojžíšové, Brugger koncept, Mechanická diagnostik a terapie, Centrace kloubů podle Jarmily Čápové, Základní Neurologické vyšetření pro fyzioterapeuty, Měkké techniky a mobilizace, a jiné dle požadavků účastníků) – v průběhu celého zkouškového období 2 workshopy týdně.

Pravidelná účast (min. 4x ročně) na workshopech v odborné zájmové skupině „SIG McKenzie“ (mechanická diagnostika a terapie)

Pravidelná pasivní účast na fyzioterapeutických konferencích (min. 4x ročně) se zaměřením na mechanickou diagnostikua terapii, spinální leze a neurologické degenerativní onemocnění

Pravidelná účast (1x ročně) na update celodenních workshopech a seminářích  včetně prezentace aktivních příspěvků (kazuistik z praxe)

Pravidelná asistence na odborných vzdělávacích kurzech pro fyzioterapeuty v rámci Mechanické Diagnostiky Terapie – 6x ročně
V rámci výuky na SZŠ - 5 let přednášní předmětu "vyšetření pohybového systému"
Tvorba a přednášení akreditovaných kurzů UNIFY pro odbornou veřejnost.